2016.08.25.zahrada.plná.komunikace

Tentokrát bylo na zahradě hodně pejsků. Pokouším se vytvářet skupiny tak, aby se každý pes sešel s co největším množstvím jiných pejsků, aby si každý mohl hrát. Aby se každý měl od koho a s kým učit. První byl dnes Majky, který bohužel pro svoji povahu hledá kamarády (resp. kamarádky) v psí říši jenom velmi obtížně. Takže většinu času pracoval sám a víceméně si užíval volnosti, pidibazénku s vodou a oblíbeného žlutého míče. Opravdová práce nastala ve chvíli, kdy přijela Jindřiška. Využili jsme setkání s ní a potom hned i trénink s Nicem. Kluci si hned začali trochu vyhrožovat (což se čekalo) a obě paničky měly příležitost se naučit, jak ustát takovou situaci v klidu a jak psa odměnit právě ve chvíli, kdy se zasoustředí na paničku (byť na okamžik). Nežádoucí chování jsme pouze ignorovali. Psi velmi brzy pochopili a mohli pracovat v relativní blízkosti, pouze každý z jedné strany plotu. Když začali přijíždět další pejskowe, Majky uplně zmožený odjel. Byl čas pro prcky <3. Poprvé přijela borderterierka Máňa s paničkou Danou a páníkem Petrem. Mánička je mladičká, ale hodně extrémní holčička. Její povaha je předurčená k práci, k soutěžení, k lovu, k vyhrávání. Pro normální pohodové lidi je Mánička těžkým oříškem. Věřím, že spolu najdou společnou zábavu a že se budou vzájemně doplňovat a učit. Přifrčely také naše stálice žížalkovité: Tarinka a Kačenka. Přivezly trochu rozhozenou paničku Ivu, aby se ji pokusily obveselit, a páníka Romana, který jako vždycky poctivě fotil. Díky Romane. Jezevčindy jsou legrační když přijíždějí, z dálky je slyšet "štěkající auto" :-D. Ivu to trochu štve, ale nám se to zdá roztomilé... a myslím, že to je nejmenší problém s jakým se v domácnostech majitelé potýkají ;-). Po zdravotní přestávce se ukázal malý Hugo. Je to extrémně klidný westík. Dnes se chvíli zdálo, že není mezi pejsky ve své kůži, ale on jenom potřeboval čas, aby se rozkoukal ;-). Po chvíli řádil jako bílá střela. Jeho panička Martina se učí dávat pejskovi volnost, setkávání s jinými pejsky a s různými situacemi. Předchozího pejska se pouštět na volno nenaučila a nyní si uvědomuje, že to byla velká škoda. Tak držím pěsti, aby život s hodným Hugouškem, byl samá pohoda a radost. Nejmenší byla dnes brabantička Bibinka. Bibinka je "univerzální" pidipejsek, který nezkazí žádnou legraci. Výborně si poradí v psím i lidském kolektivu. Nevyděsila ji ani pěkně ostrá Máňa. Její panička udělala opravdové terno, když si tuhle prťavku vybrala. Neříkám to často, ale Bibinku prakticky není co učit. Samozřejmě krom přivolání (pro její bezpečí) a chůzi na vodítku (pro její pohodlí). Přesto doufám, že s námi bude Bibinka s paničkou Lidkou stále kamarádit, aby zdokonalovaly svoje chápání psího chování. Celou dobu s malými pejsky trávil Nicoušek. Je to velký, ale velmi opatrný pes. A stále jsem přesvědčená, že je velký pes pro ty malé velmi důležitý. Protože když se malí psi těch velkých nebojí, mohou se vedle nich chovat zcela přirozeně a nejsou v ohrožení (viz naše jezevčice). Když se ale malý pejsek velkých bojí, může se svým nevhodným chováním sám proměnit v terč útoku, protože se prostě začne chovat jako kořist. Také majitelé se učí přečíst z chování, mimiky a řeči těla cizího psa, jeho pravděpodobné chování (tedy zda je přátelský nebo nepřátelský, klidný nebo rozrušený.. ). Navečer přijela Dana s Beníkem a Foxíkem. Dana je pro mě balzámem, protože oba pejsky má z útulku. Jsem za takové lidi vděčná, a o to více a raději jim pomáhám se zvládnutím problémů. Tihle kluci "v letech" jsou spolu dobrými parťáky. Beník přibyl do domácnosti cca před měsícem z Děčínského útulku. Velmi rychle se zabydlel, ztloustnul, zkrásněl a dělá paničce samou radost. Foxík bydlí u Dany již asi rok. Je to velmi inteligentní pejsek. Zcela nekonfliktní k ostatním psům. Naprosto pohodový ve vztahu k lidem. Neobtěžuje, nežebrá, miluje cvičení a procházky. Má velmi silný a krásný vztah k paničce (na kterém má tedy samozřejmě Dana svůj lví podíl, zezačátku se Fox choval nezávisle až odtažitě). Jenom jedno miluje Foxík víc: svobodu. A bohužel dokáže překonat i vysoký plot a snadno pochopil, že ani elektrický ohradník není všemocný a rána brzy přejde. Takže v současnosti si Foxík, přes všechna opatření a snažení o zábavu na zahradě, zaběhne do vesnice a domů se vrátí až po oběhnutí všech psích kámošek. Je to velký problém, který vyřeší až opravdu extrapevný a extravysoký plot. Pro nezávislého a inteligentního Foxe je prostě domov málo. Dnes se kluci setkali na zahradě s největší psí holkou, tibetskou dogou Cherinkou. Její panička Anna a páník Karel jsou s Danou kamarádi. Čekala jsem pohodový a hravý podvečer, ale Fox překvapil (jak už je jeho zvykem) a Cherinku vůbec neměl rád. Odháněl jí a dokazoval jí, že není jeho typ. Chvíli jsem váhala, jestli zakročit. Fox se nechoval nebezpečně. Jenom protivně. Ale zdálo se mi, že Cheri se chová uctivě a s Beníkem si pěkně hrála. Tak jsem využila situace a Foxovi jsem ukázala, že JÁ rozhoduji. Cheri ho neobtěžovala a on ji nesmí vyhánět. I to jde udělat beze slov (jako většina komunikace se psem), jenom řečí těla. Jako jasný důkaz "svojí moci" používám jakousi improvizovanou hůl (vyřezaný nálet ze zahrady, suchý, starý, dlouhý klacek), kterou dokážu psa snadno zastavit. Není to otázka "psa holí zmlátit". Ale mít pomůcku, abych nemusela psovi sahat na obojek, ale přesto ho dokázala ovládat. No snad to každý chápe. Jestli se komukoliv bude kdykoliv zdát něco divné, špatné nebo naopak dobré a praktické, neváhejte o tom mluvit. Říkejte lidem kolem sebe, co od nich očekáváte, co naopak nechcete.

fotky od žížalek fotky pejskowe a Karel

 

kontakt: Marcela Wichlasová, mob: +420 604 701 313, tel: +420 412 553 168, e-mail: pejskowe@seznam.cz, IČ: 61560502

 

 

Štítky

Nebyly nalezeny žádné štítky.