2015.05.24.vyhledávání

2015.05.24.vyhledávání

Vyhledávání je báječná zábava pro dva a více lidí a pejska na šňůře. Je vhodné pro všechny pejsky, které chceme motivovat, aby používali čumáček a tím se trochu zklidnili, také pro pejsky, kteří nemohou z jakéhokoliv důvodu volně běhat, ale i pro pejsky, kteří si mohou běhat.. a čichají rádi a dobře.. Je to opravdu aktivita, kterou mohu vřele doporučit všem majitelům. Proto jsem dnes skoro všechny luční účastníky nutila k běhání mokrou trávou, válení se v ní.. následování pejsků pěkně poklusem a dalším bláznivinám s vyhledáváním spojeným :-D. V ranní skupince byl Hooch s Magginkou a z malých pejsků žížaličky Tarinka a Kačenka a vyděšenky Glorie a Jasmínka. Pro Jasmínku děláme co můžeme, aby se dokázala mezi pejsky aspoň trochu uvolnit a cítit se dobře. Její strach je ovšem dlouhodobý a proto rozhodně nepůjde odstranit mávnutím kouzelného proutku. Panička Hanina (a dnes i páník Honza) se poctivě učí, jak s Jasmínkou zacházet, kdy odměňovat, kdy bránit a kdy nechat. Takže když se mělo zkusit vyhledávání, učili jsme Glorii. Ta zvládá celou atmosféru mnohem lépe. A první vyhledávání se jí povedlo. Výjimečně zatím hledala páníčka. Byla velmi blízko a zatím se řídila očima. Ale napoprvé nevadí, hlavní je, aby pochopila co se od ní očekává. Kačenka s Tarinkou mají smůlu, že jejich panička Iva ve vyhledávání nenašla zálibu. Ale nechala se "zahnat do kouta" :-D. Roman s Tarinkou se vydal k lesu (celkem daleko) a Iva s Kačenkou ho šly hledat. Vzali jsme to rovnou zostra, protože hledání páníčka a čtyřnohé ségry se opravdu moc učit nemusí. Jezevčičí nos sloužil výborně a pěkné bylo, jak se Kačka zaradovala při nalezení předmětu. Vedla paničku krásně přesně a snad ji k tomuto druhu zábavy ukecá :-D. Potom šly malé holky na procházku a přijeli dospěláci. Přijeli dnes opravdu všichni na ex. Velmi si toho cením, že jste všichni přijeli včas. Na nikoho se nečekalo. Výborná práce. První Oldík s Kevinkou vyrazili na buličí procházku se Štěpánkou a Eddiem. Mimochodem jsem se dnes pokusla zachovat větší prostor na zpevněném ale travou porostlém místě, kde obvykle parkujeme. Chvíli jsem při příjezdu aut mávala rukama a ukazovala, ale vzniklo nám tak celkem sympatické místo, abychom nemuseli se psy na vodítkách hned do mokré vysoké trávy a přitom jsme se mohli chvíli zdržet, pozdravit, seznámit pejsky na vodítkách a podobně. Potom tedy odešel na procházku čistý Bertík hned se dvěma psíma holkama - Sofinkou a Betynkou. Holky jsou sousedky, proto stále koketujeme s myšlenkou, jestli by se spolu kamarádily, ale nevypadá to moc slibně. Betynka je dospělanda s jasným názorem na pubertální řádění... a Sofinka už je zase natolik dospělá puberťačka, že se nechce nechat oštěkávat. Takže občas proběhla nějaký výměna názorů. Bertík ovšem poctivě rozptyloval jejich pozornost a nechal se mordovat od bláznivky Sofinky. Ta ho válela až tak, že ho oválela v oraništy a když se vraceli, nebyl Bertík chudák skoro k poznání, jak byl od bláta ;-). Další skupinku jsem měla báječně vymyšlenou, ale pejskowe se rozmysleli uplně jinak. Nikkoušek s paničkami Sašou a Sandrou vyhlížel slíbené rídžbečky Endynku a Adélku s paničkou Valerií. Ovšem Adélce se hned na první pohled nezdál, tak na něj zhurta zavrčela, jak to prostě dělá. Nikko ale není Bertík, aby se nechával ovrčovat od drzé ženské.. .tak zavrčel taky.. a už nepomohlo ani procházení stejným směrem. Jenom Valerie si u toho totálně promočila boty :-/. Takže jsme holky rídžbečky poslali šupem za jejich milovaným Bondem, který zatím chvíli vyběhával DCinku. Bondík s páníčkem Milošem a paničkou Kamilkou jsou pro Valerii a RRdračice výborným řešením. Nikkouškek chvíli užíval přízně Magginky, aby se uklidnil a zjistil, že ostatní holky jsou fajn. Margitka má životní štěstí, že má úžasnou a zcela nekonfliktní Magginku. Nečekaně, ale přesto vítaně, přijela Jana a Martin s "malou" doginkou Toničkou a naší miloučkou psí kamarádkou Michellkou. Hned jsme využili této milé účasti a seznámili jsme pejsky dohromady. Takže Nikkoušek nakonec odešel zahleděný do obří "malé" kamarádky Toničky a mysteriozní bytůstkou Michellkou. Magginka se chvíli potkala s DCinkou s páníčkem Martinem. Jak příjemné bylo vidět, že se dospělé bull psí holky báječně respektují a nevyvolávají žádné spory. DCince jsem běžela dopřát její vyhledávací chvilku. Protože má bolavou nožičku, snažila jsem se udělat trasu fyzicky snadnou, ale psychicky složitou, aby nám DCinka nezlenivěla. Je to vyhledávací hvězda, škoda takový talent nechat zahálet. Další výborné vyhledání dnes předvedla Betynka. Je tak moc dobrá! Bohužel paničku dnes bolelo koleno, takže jsme to nepřeháněli s dálkou. Ale tuhle čubičku to opravdu moooc baví. A to je fajn. Potom jsme zkoušeli motivovat Bondíka, aby hledal. S ním je to opravdu těžké, protože běžná motivace - výjimečné žrádlo - ho prostě nezajímá. Přitom má nos šikovný a hledání mu jde výborně. Takže jsme ho zkusili přes city a pomazlení na kratičkou vzdálenost nechat hledat Marušku. První kus byl výborný, potom ale Bondíka rozhodila přítomnost odstatních pejsků a museli jsme ještě dál. Ale i podruhé Marušku pomocnici našel a pěkně se z toho radoval. Páníčci mají za úkol vymyslet něco, čím Bonda odměnit. nějakou výjimečnou hračku nebo mlsku... A dnes poslední hledací pejsek byl Eddie. Panička přijela vybavená nejenom postrojem a šňůrou, ale měla i vlastní krabičky s úžasným obsahem, který tedy byl pro Eddieska opravdovou motivací. Vyhledávání dělal teprve podruhé v životě, takže jsme se museli hodně snažit, aby se mu dařilo. A tak to přesně je..!! My (psovod i pomocník) se musíme snažit připravit hledání tak, aby se pejskovi líbilo, aby se mu povedlo a nejlépe ještě aby neměl šanci moc hledat očima, ale musel použít nos. Když se pejskovi nedaří, není to jeho chyba, ale špatně připravený úkol. Mezitím, co jsme hledali, střídali se ostatní pejskowe v procházení, Eddie vzal Sofinku, Bertík si chvíli užil Adélu a Endynku, Nikko randil s Betynkou a Bondík si zamiloval Toničku... Mým cílem je, aby se každý pejsek potkal a užil s co možná největším počtem dalších pejsků, kteří jsou mu milí a mezi nimiž není koflikt. Naopak konfliktům se vyhýbáme jako čert kříži. Pokud si pejskowe nesednou, necháváme jim větší osobní prostor, aby se nemuseli zastrašovat. Odměňujeme každé ignorování raději, než řešit koflikt. Pro trénink používáme bezpečnou vzdálenost a souběžnou chůzi. To je možnost, jak trochu "obrousit hrany". Ale i tak nenecháváme psy chodit dlouho, ale po krátkém úspěšném úseku, kdy se opravdu ignorují i ti, co se nejdříve chtěli zbaštit, rozejdeme pejsky dál a dál od sebe a pošleme za milýma kamarádama. Aby jejich psychická zátěž a tolerování bylo vždy patřičně odměněno. Žádný velký stres.! A stejně tak bych byla ráda, kdybychom i my páníčci užívali fajn atmosféru s podobně naladěnými páníčky a radovali se z takových setkání. Jestli se někdy necítíte dobře, přijeďte na chvilku, neklaďte nároky na sebe ani na svého psa... jenom si vyčistěte hlavu a šup domů odpočívat. Fotil dnes Roman, já, Margitka mým foťákem a Kamilka. 

roman pejskowe kamilka

 

kontakt: Marcela Wichlasová, mob: +420 604 701 313, tel: +420 412 553 168, e-mail: pejskowe@seznam.cz, IČ: 61560502

 

 

Štítky

Nebyly nalezeny žádné štítky.