2015.04.05.velikonoce

2015.04.05.velikonoce

Velikonoce se na louce projevily malým počtem pejsků :-(. Čím je pejsků méně, tím hůř se plánují skupinky. Takže když ráno napsal Oldík, že nepřijede s Kevinkou, tak jsem pro zachování rovnováhy nechala doma buldoka. Byla plánovaná skupinka: Hooch, Kačenka, Tarinka, Glorinka a Jasmínka. Na pořádnou prochajdu měl jít Eddie s Kevčou. Tak jsem se na poslední chvíli rozhodla nechat Eddieho s malýma holkama. Věřím mu, že je to pohodový pes. Ale Eddie přivezl i tetu Estellku. Chvíli jsme zkoušeli na vodítkách reakce a páníček Honza měl stejně jako já pocit, že Estellka je s malýma holkama uplně vpohodě. Ovšem mýlka. Když jsme je všechny pustili, Estellka se urazila, že na ni Kačenka vrčí. Vyhodnotila situaci po svém a jasně se jala dát Kačce najevo, že s vrčením nesouhlasí. V tu chvíli se přidala Tarinka a ihned šla ségře na pomoc. Ale při tom chaosu se nám rozjel trochu i Eddie, takže byla krátkou chvíli pěkná mela. Nestalo se nic vážného. Od nikoho se nejednalo o agresivitu. Celý problém zřejmě spočíval v tom, že Kačka vrčela (Kačka vrčí, protože nechce aby s k ní někdo přibližoval) a Estellka se to rozhodla nerespektovat, ale chtěla to vyřešit po svém a ztrestat tu drzost. Všichni jsme rozumem pochopili, že kdyby chtěla Estell nějakého pejska zakousnout, tak by to rozhodně udělala. Její reakce nebyla nijak drastická. Ale při její váhové a silové kategorii vzbudila spoustu emocí. Chaos, strach, vztek... to všechno dohromady. Všichni páníčci si rychle polapili svoje pejsky a skupinu jsme pro uvolnění rozdělili. Takže bulíci šli kolem kopce. Prťavky šly přes silnici trénovat chůzi na vodítku a neskákání na paničku. Zahlédli jsme i srnky, které se moc nebály. Při setkání po půlhodince se vyčistil vzduch, všichni si řekli, že se mají i nadále rádi. Eddie ukázal malým holkám, že o nic nešlo a můžou dál důvěřovat velkým pejskům. Jenom já nevím, co Estellku spouští. Honza usoudil, že to vrčení. Já si o Estellce myslím už dávno, že o pejsky moc nestojí a hlavně nestojí o jejich delší přítomnost. Krátké setkání je schopná akceptovat. Možná že ji prostě jenom opravdu štve ta Růžovská louka. Nicméně si všichni jenom domýšlíme. Svoje ví jenom Estellka a ta nám to nepoví. Do budoucna určitě k Estellce pejsky na volno brát nebudeme, abysme jí situaci nepřipomínali a nezhoršovali tak její obvykle uplně pohodové chování. V další skupince přijela Barunka a Bertík. Ti spolu s paničkami hned vyrazili na pořádně dlouhou procházku. Paničky si nevzaly ani jeden mobil, takže se vymkly všem plánům o výměně s Eddiem a Estellkou. Přišli po řádné době, ale za to báječně vyběhaní. Další dvojici vytvořila Betynka a Bondík. Chvíli s nimi ještě na louce vydržely Glorie a Jasmínka. Ale Bond je trochu nezdvořilý psí puberťák a okamžitě zjistil, že s Betynkou není moc legrace, protože to je pěkně přísná psí holka. Tak se jal obtěžovat nesmělejší Glorii a ještě víc vyděšenou Jasmínu. Tak se páníček měl možnost učit, jak nevhodné chování Bondovi zakázat. Aby se psíci rozpohybovali, dělali jsme jim přivolání křížem krážem. Od jednoho páníčka přes paničku a mladého páníka zase zpět. Já přivolávala Betku, která u mě byla na Bonda mnohem hodnější, než u svojí paničky, kterou si bedlivě před ostatními pejsky střeží. Kavalírky odjely domů a Bety s Bondem se moc nebavili. Šli jsme tedy chvíli trénovat chůzi na vodítku a dali jsme si krátkou přestávku v autě. Mezitím přišel Bertík s Barunkou a my provedli výměnu. Bertík vzal za kopec Betynku. Jsou to staří známí, takže prostě pohodová procházka. Bondíkovi jsme vyndala na vodítku Barunku. Na první pohled se tvářila, že ho roztrhá. Ihned, okamžitě na místě!!! Ale chvíle společné chůze ji uvolnila a nakonec jsme je mohli pustit spolu navolno. Bára se zprvu chovala nejistě. Dokonce běhala kolečka, ukazovala Bondovi, že je rychlá a má převahu. Byla celá zježená nejistotou. Ale potom se rozhodla, že ho vyzkouší a začali si opravdu fajně hrát. Bond na Báru zkoušel naléhat, Bára ho zato pořádně válela. Ale bylo to naprosto bezvadné psí chování. Barunka se dokonce nechala odvolat ze hry. Vždycky jenom na okamžik a potom zase šup na Bonda :-D. Nakonec nám hlavně Bertík předvedl, jak je fajn, když pejsek miluje hračku (míček) a umí ho nosit páníčkovi. Techniku dvou stejných hraček trošku kazila Barunka, ale metodu všichni pochopili. A psíci si to užili. 

Na uplný závěr pod tíhou dnešních událostí ještě chci, abyste se každý zamysleli nad tím, jak učíte svoje pejsky toleranci. Každý majitel velkého psa by měl mít dost rozumu, aby svému maxipsu stále s láskou představoval malé pejsky a učil svého maxipsa, že když prťavec vrčí, tak nejspíš ze strachu, je tedy potřeba mu dát prostor. Když si to srovnáme v hlavě my - majitelé maxipsů, tak i naši psi s tím budou ztotožnění. Nejhorší, co můžete udělat je: nenávidět ty mrňavé "čokly", protože štěkají a vrčí a provokují. Věřte. Většinou je to všechno opravdu ze strachu. A když jim vy i vaši velcí psi dáte dost prostoru, prťavci se uklidní a umí být stejně milí, jako naši obříci. Majitelé, mluvte spolu, buďte k sobě zdvořilí a slušní. Třeba to vaši pejskové okouknou :-D.

fotky od Romana fotky pejskowe

 

kontakt: Marcela Wichlasová, mob: +420 604 701 313, tel: +420 412 553 168, e-mail: pejskowe@seznam.cz, IČ: 61560502

 

 

Štítky

Nebyly nalezeny žádné štítky.