2014.02.14.hospůdka

2014.02.14.hospůdka
Trochu nevím, jak začít. Přeci jen nepatřím mezi zakládající členy tohoto společenství a tak zhostit se se ctí tak významného úkolu, jakým je referát z našeho  prvního setkání bez psů, je pro mě výzvou i zkouškou zároveň. 
Začalo to asi takhle. Olda s Kevinkou a já s Bertem jsme jednu nedávnou neděli zase dělali dobře našim psím miláčkům. Postěžovala jsem si, že vlastně  lidi z louky skoro neznám. S mírnou nadsázkou řečeno, poznám každého lidského člena naší smečky více méně jen podle velikosti, barvy a chlupatosti jeho psího parťáka. Protože neustále musím kontrolovat, co ten můj lotr vyvádí, nedostanu se očima výš, než k obojku a páníčky tak rozlišuji, jak jsem uvedla, podle psa, taky podle bot a trochu podle hlasu.  
Olda se zmínil Marcelce a tim bylo dokonáno. Jak všichni známe Marcelku, ženu činu, naplánovala setkání, bez našich čtyřnohých, na nejbližší volný pátek v kalendáři. My, starší generace, to už neřešíme, ale všem mladším jsme zasadili smrtelnou ránu, protože byl ten den Valentýn. 
Pátek 14. února 2014 v 17 hodin v restauraci  Pošta. 
Nevím jak ostatním, ale mě to dá vždycky zabrat, vypravit se do společnosti tak, aby na první pohled každý nepoznal, že jsem pejskař.  Hlavně nenápadně zamaskovat tu slinu na kalhotách, lepící páskou pokud možno co nejpečlivěji odchlupit svetr, z kapes vyklepat drobky z piškotů a ožužlaným kapesníčkem preblejsknout psí stopy tlapek z bot (hurá, ještě mám nějaké neokousané boty do páru). Předpokládám, že podobně to probíhá i v jiných rodinách. Při odchodu  volám do prostoru pozdrav, děti v pohodě,  Bertíčkovi dlouho a za pomoci hóóódně dobrot vysvětluji, že jdu tentokrát bez něho. Ještě, že neumí mluvit. Zkusit to na mě a volat třeba "MÁMO", jako to umí Bruno, nikam bych nešla......
Zvládla jsem to, dorazila s mírný zpožděním a nestačila jsem zírat. K velké radosti nás všech se  sešlo neuvěřitelných 29 nadšenců.  Ti, co řešili, jestli stráví Valentýna se svým miláčkem nebo s naším pokleslým spolkem to, k úžasu a potěšení spolku, vyřešili tak, že své partnery přivedli mezi nás, což se mi osobně, jeví jako velká pocta. Hospoda nás skoro nepobrala. Přes značné protesty personálu restaurace jsme museli srazit stoly a tim jsme se definitivně stali obtížným hmyzem v očích obsluhujícího číšníka. Hloupý dotazy na kvalitu a složení směsi na topinky a nasledné chaotické objednávky pána natolik konsternovaly, že nebýt vstupní dveře lítací, určitě by je vysklil. 
Zábava byla parádní, samozrejmě se všechny diskuze točily kolem psů,  ale evidentně to všem vyhovovalo. Marcelka pečlivě
dbala na zasedací pořádek a pravidelnou hrou "škatulata batulata" udržovala proud konverzace. Myslím, že jsme se vzájemně trochu poznali a zjistili, že nám můžete být spolecně dobře se psy i bez nich. Většinovým hlasováním jsme schválili konání letního tábora "někde". Napadne-li někoho vhodné místo konání, sem s ním.
Dík patří všem, kteří přišli, všem, kteří vydrželi a pokud jste si to užili, je to výzva k opakování, zase někdy příště. 
Pokud byste měl někdo problém s identifikací dvounohých nebo čtyřnohých členů naší smečky, níže naleznete jednoduchý klíč a identifikační znaky tak, jak je pro mé potřeby k tomuto článku připravila Marcelka. Myslím, že sama bych to lépe nevystihla a v podstatě již není možné, po přečtení "klíče", někoho nezařadit. 
Lenka
 

"klíč" zúčastněných kamarádů:

Evelína – Veeelká šéfová útulku – dobrman Corrado

Jaryn – zaměstnanec útulku a kámoš všech pejsků– pidivořech s jedním okem Piškot

Marek a Šárka s černým bulíčkem Toníčkem

Aneta (čerstvě volná J) – černý pitbul potížista Majky

Natálka + Michal – irský setr, co má stále nablýskaný mahagonový svetr  Baddy

Iva akční fotografka  – jezevčice Tarinka a pidi Kačenka z útulku

Ilonka – spasitelka nebohých NO a německý ovčák Rexík (zachráněný od debila z malého kotce)

Ilonka – zlatý retriever Monty (na louku přijede jako bílý princ, z louky jako černé prase :-D)

Ilonka Šohajka – obojky vodítka – stafordka Kessynka (paní vychovatelka pubertálních kluků)

Gábina – bostonský terier Zippík – náš malý milovník – malý bojový pes

Věrka + Veronika (trošku vystrašená mamina a pohodová dcera)  – taky pohodová pitbulka Bína

Jitka Flachsová – majitelka pošty – borderkolie Arnika, šeltie Ultimo (Timík)

Markéta Grešíková (pobyla asi 45 vteřin :-D) – naše veterinářka – borderka, německá ovčanda a koikerhondje.

Lenka  – nejcivilizovanější „účastnice zájezdu“ :-D – něžný staford Bertík

Terezka – přišla pozdě, zblajzla roštěnku – bullterier Alfík – dlouhodobě nemocný.

Monika + Láďa – sexydvojka :-D s černobílou stafordkou Enny

Pepa – bezzubý rastaman co fakt miluje pejsky :-D – mladá černá stafordka Kalinka, starší bílá Goddiss

Petra + Marek (matička a tatíček Sáry) – mluvící bullterier Bruno numero UNO

Lucka + Tomáš – staffbullka Pussy

Margitka – naše Chrastavská (kéž by Děčínská) stálice s bulinama Maggie a Rosi (nebe a dudy)

Oldííík – první zakládající člen, co vždycky přijede a nezkazí žádnou legraci – úžasná Kevinka anjelik

Bára – naše atraktivní nová členka (skoro moje dcera – tak bacha na mně) – toulavá jezevčice Máňa

Michal Leoš Mareš - tichej a nenápadnej, až nebyl v "klíči"  - malá pyraňka staffbulína Tiarka, co umí být anděl i ďábel :-)

Já – manipulátor :-D

a na závěr fotečky:

fotky od akční Ivy fotky od Barušky

 

kontakt: Marcela Wichlasová, mob: +420 604 701 313, tel: +420 412 553 168, e-mail: pejskowe@seznam.cz, IČ: 61560502

 

 

Štítky

Nebyly nalezeny žádné štítky.